Přelom října a listopadu byl plný změn. Na Hájence se nám znovuobjevila Martina, jako záskok za nemocnou Máju a prozatím převzala její dny. Také bohužel onemocněla Bára, takže se v kuchyni muselo improvizovat a při vaření se střídala Romča Konvalinková s Martinou a Eliškou. Navzdory změnám, které nám utnuly zajetý standard, celý měsíc jsme si užili a byl plný nejen zábavných aktivit ale i kouzelných chvil.
Na začátku měsíce jsme se ještě věnovali
tématice lesu. Tomu, jaká zvířátka v něm žijí,
jak tráví podzim a chystají se na zimu, mimo hry
na zvířata jako veverky a kuny, jsme se věnovali
také vlastnostem zvířat a pomocí her si
upevňovali pojmy malý, velký, dlouhý, krátký,
široký, úzký. S podzimem jsou spjaté také
kaštany, ze kterých jsme společně nejen tvořili
ale také si třeba obskládali postavy dětí ležících
v herničce na zemi. Pověděli jsme si o energii,
kterou nám les může dávat a zkoušeli si ji
vzájemně předat. Dokonce jsme si průběžně
vyrobili náš vlastní les, ve kterém byli nejenom
stromy a houby inspirované čtenou pohádkou
Houbový mužíček, ale i zajíci.
Čas rychle plyne – ani jsme se nenadáli a blížil
se svátek sv. Martina. Tento čas nám již začal
přinášet zimní náladu, často navozenou
písničkou Martine, Martine, kterou si děti
pobrukují sami od sebe i v průběhu dne.
Legendu o sv. Martinovi jsme si nejenom
pověděli ale i dramatizovali a 11.11. na nás
čekala dobrodružná výprava po stopách
Martinova bělouše, který nás provedl cestou
plnou výzev a zkoušek, dokonce jsme na ní
potkali žebráka, kterého jsme, stejně jako kdysi
Martin obdarovali vlastním oblečením a jídlem.
Na konci cesty na nás čekal poklad – sladká
odměna od Martina, pro dobré lidi, kteří zvládli
všechny zkoušky připravené cesty. Společně
jsme si také upekli svatomartinské rohlíčky,
dozvěděli se něco více o koních a jeden takový,
klisnička DeeDee se nám na Hájence den po
svatém Martinu objevila a každého kdo měl
zájem svezla na svém hřbetě.
Martinský čas vybízející k pokoře, empatii a
spravedlnosti vybízel k navazujícímu tématu,
jímž se stalo přátelství. Vzájemně jsme
upevňovali naše vztahy pomocí her na
spolupráci, častěji byly přidávány hudební
vložky, písničky, oblíbená písnička – když jsi
kamarád, soustředili jsme se na tvorbu štětcem
a malování. Mimo jiné všechny děti zvládli
těžkou výzvu – naučit se identifikovat první
písmeno svého jména ve slovní i psané podobě,
někdo dokonce ovládá celou abecedu. Každý
z nás, kreslil podobiznu svého kamaráda, ji i jiné
je možné vidět v přidané galerii. Společně jsme
začali pracovat na projektu pro domov seniorů
Lesnov – průběžně vyrábíme a natáčíme video
spoty, ze kterých chceme vytvořit překvapení
pro babičky a dědečky z tohoto zařízení.
Ke konci měsíce se nám začal blížit čas
adventní, jedno odpoledne začal padat
dokonce první sníh. Zdobení stromků na
Jihlavském náměstí nebylo navzdory
pandemické situaci zrušeno, odhodlaně jsme se
tedy pustili do výroby ozdob na náš stromek, od
pečení, přes zdobení šišek po tvorbu řetězu.
Tento stromeček si také děti v posledním
listopadovém týdnu na náměstí společně
s Maruškou a Pavlínkou nazdobili. V tomto
předadventním čase jsme začali oprašovat
koledy, vytvořili si náš adventní kalendář,
krásný zelený smrk, na který za každý den
přibude jedna ozdoba a také jsme si za pomoci
Romči, která si plnila školní praxi vytvořili náš
adventní věnec, který plane, při každém
obědovém rituálu.
Listopad byl chladnějším měsícem, ranní ohně
jsme začali přesouvat do tepee, při vycházkách
si děti všímají tvrdnoucí země, spadaného listí a
zmrzlé jinovatky. Mluví o sněhu a stále častěji
začínají vzpomínat Vánoce a tradice vázající se
k nim. Společně se na ně začínáme těšit. A to
nejspíše platí i pro Vás.
Za celou Hájenku,
Eliška